Říjen 2008

teď a nikdy jindy

30. října 2008 v 15:28 | Kraella |  Život - všechno a nic
MatFyzáci jsou veskrze skvělí lidé. O tom jsem se přesvědčila na mat. soustředění, na kterém jsem strávila prázdniny.
To ale není to nejdůležitější. Když jsem psala ten článek před tímhle, psala jsem ho tak nějak intuitivně, prostě jak to přišlo. Nikdy by mě nenapadlo že něco takového zažiju. Nemám slov.
Můžu jenom dodat: "Pojď, ovládneme spolu svět." ;)

Pojď (příběh Noci a Dne)

23. října 2008 v 14:42 | Kraella |  Něco jinak
Podej mi ruku,
pojď, objevíme spolu svět.
Ukážu Ti svůj život,
nakreslím svou minulost na večerní nebe,
poznáš co miluju a uzříš propasti,
na jejichž okrajích se den co den potácím.
Prozradím ti všechno co je ve mně
a řeknu Ti, že tu vlastně nic nechápu.
To nejlepší ze mě a to nejlepší z Tebe.
Drž se mě pevně, všechno je změna.
Budem se smát i cítit slzy na tváři,
ale naše duše budou vždy naplněny až po okraj samotnou podstatou.
Jsme stínem i světlem, všemi barvy světa.
Pochopit a zůstat. Nic víc nechci.
Buďme knihou lidstva,
buďme hloubkou existence.
Osud se nám dívá do očí
a on bude ten, co uhne.

Pojď, proti nám je svět nic.

Šok!

17. října 2008 v 19:55 | Kraella |  Život - všechno a nic
To je strašný, dnes jsem šla na klubovnu (skautskou), vyráběly se lakrosky. Všechno v pohodě, ovšem když mi jeden známý, co taky hraje Lineage II., sdělil, že gamepark chystá totální restart serveru (tzn. přijít o všechny postavy), podklouzl mi nůž a už jsem si skoro mohla užívat krve (ještě že byl tak tupej :)). Prostě to není normální. Se asi zbláznili, tohle přece nemůžou udělat. Fakt se mi nechce přijít o všechny moje postavy. Zvlášť ne teď, když mám slíbenou C grade zbroj a party mask za 1,5 mega. Nevíte někdo něco víc? Jsem z toho celkem mimo, takže jakýkoliv info bude k dobru.


Vidět

15. října 2008 v 21:23 | Kraella |  Jiná stejná mysl
You can run, but you can´t hide...

Zdrhej rychle, ale přede mnou neutečeš...

Obstacles don't have to stop you. If you run into a wall,
don't turn around and give up. Figure out how to climb it,
go through it, or work around it.
(Překážky tě nemusí zastavit. Vrazíš-li do zdi, neotáčej se
a nevzdávej. Najdi způsob, jak ji přelézt, projít nebo obejít.)
Michael Jordan

Absolutno a nekonečno mohou být věci veskrze reálné.

What you think is the summit is only a step up.
(To, co považuješ za vrchol, je pouze další krok.)
Lucius Annaeus Seneca

Pamatuj, může být i hůř...

Nauč se všechno, co můžeš, kdykoli můžeš, od kohokoli
můžeš - vždycky přijde čas, kdy budeš vděčný, žes to udělal.
( Learn everything you can, anytime you can, from anyone you can
- there will allways come a time when you will be grateful you did. )
Sarah Caldwell

Pravda, teď se hodí věci, co jsem našla už hodně dávno.

Nemůžeme objevit nové oceány, dokud nebudeme mít odvahu ztratit břeh z očí.
( We cannot discover new oceans until we have the courage to lose sight of the shore. )
Muriel Chen

Odvaha se někdy vyplácí. Ta energie, co do toho dáte, nemůže jít bokem.

Pokud někdo tvrdí, že jej slunce činí šťastným, tak ještě nikdy netančil v dešti.
( Anyone who says sunshine brings happiness has never danced in the rain.)

Tenhle je můj oblíbený a určitě tu už byl. Všechno má svou krásu, ale ne každý ji vidí. Všechno je k něčemu a nic se neděje bezdůvodně. Všechno je vším i ničím zároveň.

Člověk jest jméno mé, to ostatní je příjmení!

Na tomhle něco bude. Podstata je ve všem, vším prostupuje. Ve svě podstatě, v tom něčem uvnitř, jsem si rovni. I když v reálu to pak bývá jinak. Nechat vládnout většinu, nebo elitu? To by vydalo na celou knihu o filosofii i politice.

Ty po mně kamenem - já po tobě cihlou.

(těžší a větší cihlou než je tvůj kamínek)

Každý den je boj. Před očima musíte mít stále cenu pro vítěze.

Cena pro vítěze může být i pár facek. Je lepší říct dopředu, o co se hraje. A já hraju za sebe.

Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)

Tohle už to bylo mockrát. A ještě to tu mockrát bude. Přečtěte si to, přečtěto si to alespoň třikrát za sebou. Je v tom pravda. Já jsem racionální člověk, hodně logicky přemýšlející, často se vše snažím vysvětlit pomocí pár vzorců. Pro mě jsou důležitá čísla, skutečnosti a fakta. Ale v tohle věřím.

Nevěř nikomu, kdo žije!

Život je něco, co nás neustále nutí klamat.

Nikdy neapelujte na protivníkovy "lepší stránky". Obvykle je nemá.

To je hloupost, ale pobavilo mě to :)

To, co u jiných nazýváme choromyslným jednáním, je v našem případě experimentem.

U mě platí dvakrát tolik :).

Přítel je ten, kdo se spolu raduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, nýbrž pouze kvůli němu. (Aristoteles ze Stageiry)

Přítel - co to slovo dnes znamená?

Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.

Strhnou ti šátek a ty nic nevidíš. Buď je tma, nebo světla je příliš...




(kurzívou - citát

normálně - můj komentář)

15 -15

15. října 2008 v 19:59 | Kraella |  Život - všechno a nic
Je 15. a já mám 15.
Asi jsem si dnes uvědomila pár fakt pěkných věcí.
Kde je pravda, která není?
Co a kam tě vede?
Proč se na to lidi prostě nevykašlou??

I will never forsake you

10. října 2008 v 16:51 | Kraella |  Jiná stejná mysl
Vzpomínala jsem... na doby kdy jsem hodně poslouchala Evanescence. LIes od nich je skvělý hlavně textově. Ten text sem dávám, protože je prostě... nepopsatelný. Přeložila jsem ho, ale tak, aby to vyhovovalo mně, aby to hezky znělo. Doslovný překlad si na netu zvládne najít každý sám.

Ten text pro mě vlastně hodně znamená. Asi ne to co si myslíte že znamená. Ale ty určitý pasáže... Zítra to vysvětlím. Dnes ne raději.


Bound at every limb by my shackles of fear
Sealed with lies through so many tears
Lost from within, pursuing the end
I fight for the chance to be lied to again

You will never be strong enough
You will never be good enough
You were never conceived in love
You will not rise above

[CHORUS:]
They'll never see
I'll never be
I'll struggle on and on to feed this hunger
Burning deep inside of me

But through my tears breaks a blinding light
Birthing a dawn to this endless night
Arms outstretched, awaiting me
An open embrace upon a bleeding tree

Rest in me and I'll comfort you
I have lived and I died for you
Abide in me and I vow to you
I will never forsake you

Lži

Ruce spoutané okovy mého strachu
Lži zapečetěny mnoha slzami
Vevnitř ztracená, sledující konec
Bojuji za šanci být obelhána znova

Nikdy nebudeš dost silná
Nikdy nebudeš dost dobrá
Nikdy nebudeš pochopena v lásce
Nikdy to nepřekonáš

Oni nikdy neuvidí
Já nikdy nebudu
Biju se za nasycení toho hladu,
který mě uvnitř spaluje

Ale i přes svoje slzy vidím oslepující světlo
Rodící se úsvit po téhle nekonečné noci
Otevřená náruč, očekávající mě
Objetí na krvácejícím stromě

Opři se o mě a já tě utěším
Žil jsem a zemřel pro Tebe
Zůstaň a já Ti slibuji,
Že Tě nikdy neopustím.

Promiň

9. října 2008 v 20:20 | Kraella |  Jiná stejná mysl
Slovo promiň je tu stejně jen proto, aby se mohlo ubližovat dál.

Strana 1 a Strana 2

9. října 2008 v 20:17 | Kraella |  Život - všechno a nic
Je mi špatně.

Hnus. Bolest. Mazlavá, jílovitá hlína. Pachuť krve. Malá myška a proti ní tolik koček. "Srabové! Stejně ste všeci jen zku**ení srabové!" Hráči. Není tak silný jak jsem si myslela (Ani jeden.). Neodpustitelné chyby. Nevybitá agrese. Nenávist jde do hloubky. Nenávist žene lidi kupředu. Nenávist má slzy v očích. Slzy vzteku. Jsou to vyceněné zuby a návaly síly, agrese, je to něco, co odhalí i ten poslední kousíček osobnosti, stejně jako láska.
A co když za tím něco je. Co když se za chladným ksichtem, kterej bych občas nejradši rozmlátila skrývá slabost. Potřeba lásky, bezpečí, pomoci. Obrovská, nepopsatelná bolest, zhrzená víra a hodně nereálných snů. Snů, o kterých víš že je dokážeš zrealizovat, jen nemáš sílu.... Už ne.
A co když je to jen krutost. Nemůžu tomu uvěřit.
Tohle je ještě spornější než život Alžběty Báthoryové. Ale i o té mám tendence myslet si, že byla de facto nevinná (A to i předtím, než o ní byl natočen film).

Podívejme se na druhou stranu. Tam bylo hodně hlouposti, naivity a totálně špatného úsudku. Možná i trochu škodolibosti? A nebo, nebo to vše bylo jen špatně pochopeno.

Tak kde je pravda?

(Dnes se omlouvám (lovitko, saze a a další), tenhle článek asi moc lidí nepochopí, protože je myšlen na konkrétní situaci. A těm, kteří tuší, že by ho pochopit mohli, bych ráda řekla, že pokud něco nepochopí, bude lepší si to ode mě nechat vysvětlit než dělat ukvapené závěry. Taky předpokládám že platí to, co jsem si domluvily - tzn. vás pár o tomhle blogu ví (ale nevím jestli ho čtete - každopádně alespoň pro jednu to platí) a nechci aby vás bylo víc (a teď by to mělo doopravdy katastrofální následky), proto je pro mě dost důležitý, abyste se o něm ani omylem nezmínily. Díky moc, věřím vám.)

Finsko a dýky

6. října 2008 v 16:02 | Kraella |  Život - všechno a nic
Dnes jsem dostala takový lehce předčasný dárek k narozeninám, a protože, jak jste si někteří možná všimli, jsem těžce úchylná na zbraně :), zvlášť na nože, co pro mě mohlo být lepším dárkem než obdivovaná finská dýka? Jsem nadšená, tenhle krátký, silný, šikovný nůž u mě jistě najde upotřebení :).

Jak že to bylo

5. října 2008 v 17:23 | Kraella |  Život - všechno a nic
Je to divný, když toho teď najednou tolik vím. Když vím jak to bylo.... A když vidím jak to je.
Je to zvláštní, je to nezvyklý a ještě jsem docela mimo z toho co jsem se dozvěděla. Je mi z toho trošku špatně, je to prostě...
Každopádně jsem ráda za to že jsi mi toho tolik řekla. Díky.
Linkin park - Leave out all the rest

"Don't be afraid
I've taking my beating
I've shared what I've been"


Konec léta

5. října 2008 v 11:03 | Kraella |  Barvy a nebarvy
Pár výtvorů z konce léta, ten den bylo slunce podivně přívětivé a noc s ohněm byla jen malinko chladná. A já jsem měla radost, protože jsem se konečně naučila alespoň trochu chytat ryby :).
1) Tak tohle je prostě jeřabina :)
2) Hmm... na DA u toho mám tenhle popisek:
Small nice flower in HORRIBLE big world
3) Tohle je hezčí ve větším, každopádně hra světla, zelených lístků a občasné růžové mě přesvědčila, že to prostě musím zachytit :)
4) A tohle je ta fotka co putovala i do záhlaví, oheň, i když malý, tak oheň.
S ohněm jsem nafotila pár takových experimentálnějších fotek, na jejich úpravě se pracuje :).

Oko za oko...

2. října 2008 v 19:47 | Kraella |  Něco jinak
a svíjí se v mysli jako had
a tělo se promění ve smečku hyen
a horký dech je jak výhrůžka smrti
a slova jsou jak skutky vyzdvižené ze samotných hlubin válek
a v očích je armáda bojovníků se zbraněmi nad hlavou
a krev je horká
a krev je rudá
a krev je všechno, co chci, aby zbylo
a krev provokuje, provokuje k dalšímu útoku
a krev je panika, strach, konec, konec, konec...
a krev je to co mi patří, co ti patří, krev je dluh Zemi
a krev byla prolita, za mě i za tebe, tak proč?
Proč cítit nenávist, když nejsi hoden ani tohohle podřadného citu?
Strach je hnus, ale horší je cítit soucit, horší je pochopit, horší je tě litovat. Ráda bych řekla,"Už nikdy,"ale nemám na to sílu.
Naše životy, i naše smrt byla vykoupena. Nemáme nenávidět, ač jsme nenáviděni, nemáme způsobovat bolest, ač nám byla způsobena, nemáme se mstít, ač nám bylo ublíženo.
Tak proč to teď vypadá takhle? Nenávidíš a já mám milovat, zraňuješ a já mám odpouštět, ubližuješ a já mám nastavit i druhou tvář.
Nenávidíš a nenávidím i já, způsobuješ bolest, a já ti ji vrátím, ubližuješ a já se mstím.
Oko za oko...

Propast

1. října 2008 v 14:44 | Kraella |  Život - všechno a nic
"Když nahlédnete do propasti, tak i ona nahlédne do vás" Friedrich Nietzsche