Prosinec 2007


Zbláznila jsem se. A celej svět se mnou. (Celej svět se zbláznil. A já s ním.)

30. prosince 2007 v 19:20 | Kraella |  Jiná stejná mysl
Tak, to už jsem se vážně a doopravdy zbláznila?
Ano, zbláznila ses.
Můj oblíbený monolog. Ne zcela nepravdivý, musím přiznat :).
Napadá mě, že všechno, úplně všechno je tak šílený, že to určitě je nějakej vtip. Prostě blbej kanadskej žertík. Že tohle přece nemlže být pravda.
Tenhle postoj je z určitýho hlediska docela prospěšný. Ale když se dějou všechny ty "životní situace" (áááno, ty úvozovky tam doopravdy mají být), mám někdy chuť se smát. Lidem to přijde divný. Jenže já jsem zvyklá smát se vtipům, a dokonce i těm nepovedeným....

Prostě.... Havran!

19. prosince 2007 v 15:40 | Kraella
Já vím že jsem říkala že nikdy nic nezkopíruju, ale tohle se prostě nedá....
zdroj: www.sischa.blog.cz

Words in my mind

17. prosince 2007 v 19:56 Z hlubin metalu
Podařilo se mi vyhrabat další nedopracovaný článek z Rozepsaných. Ne, nebude to další hudba, hezky skrytá pod čarou. Bude to něco, na čem taky dost záleží (někteří diskofilové tuto skutečnost ale stále popírají...). Texty. Tentokrát jen úryvky, který mě zaujaly a utkvěly v paměti...

Tak tohle teda už vážně přéhání...:D

14. prosince 2007 v 7:54 | Kraella |  Život - všechno a nic
Vážně povzbuzující rozhovor, včera mi to fakt zvedlo náladu (tak teď si sama nejsem jistá, jestli to má být ironie):
kamarádka G.: Hej ***** (moje jméno), dnes vypadáš vážně dost mrtvě.
kamarád H.: No, to bych neřekl. Mně přijde spíš nemrtvá...
G.: *výbuch smíchu*
Jestli mě lidi přirovnávají už i k zombiím, je to vážně krutý.... :D

Citation (...)

11. prosince 2007 v 15:21 | Kraella
Always remember that you're unique, just like everyone else.
( Vždy pamatuj na to, že jsi jedinečný, právě tak, jako všichni ostatní. )
Znáte ten citát? Já ho spíš znát nechci. Tu větu bych si měla opakovat od rána do večera ( a nejlíp i přes noc xD).
A ještě jeden sem hodím:
Too many people are living in a prison that they have themselves manufactured.
(Příliš mnoho lidí žije ve vězení, které si sami vytvořili.)
-- Dr. Michael Beckwith --
Ten je dost hnusnej, halvně když si uvědomím, že to nechutně přesně sedí...
Na konec něco pozitivnějšího, já většinou vím co chci, jen si to nechci přiznat :):
Everything's in the mind. That's where it all starts.
Knowing what you want is the first step toward getting it.
(Všechno je v mysli. Tady to všechno začíná.
Vědět, co chceš, je první krok k jeho dosažení.)
-- Mae West --

Dejte dva chytrý lidi do jedné místnosti a...

10. prosince 2007 v 18:46 | Kraella |  Jiná stejná mysl
Nedávno jsem četla takovej zajimavej článek. Zkusím sehnat odkaz, ale nevypadá to moc nadějně :). Sice jsem z něho nevěřil ani slovo, ale donutil mě co? Přemýšlet.
Bylo to o tom, že kdosi popisoval svůj subjektivní pocit z nějaké nové americká reality show. Šlo tam o to, že zavřeli dva nic netušící lidi do místnosti, kde byly určitý instrukce, podle kterých museli pod výhrůžkou nechutných trestů vyřešit nějakej hlavolam, prostě něco co souviselo s logikou a bylo to co nejvíc složitý. Onen člověk po shlédnutí několika sérií nabyl dojmu, že pokud do té místnosti zavřete dva lidi, kteří byli oba dost chytří a schopní, budou mezi nimi vznikat roztržky a situace se zkomplikuje a nic nevyřeší. A nebo ještě jedna možnost, slova skoro nepotřebujou, dokonale si rozumí a za chvilku jsou vysvobozeni. Přitom IQ měli všechny dvojice "nejchytřejších" skoro stejné. Nikdy u nich ale situace neprobíhala průměrně. Prostě buď jeden nebo druhej extrém. Pak vás ten člověk vedl těmito instrukcemi: Vybavte si dva lidi (nejlíp vaše vrstevníky, pokud možno jednoho mužského a druhého ženského pohlaví), kteří vám ve vašem okolí připadají nejinteligentnější. Měli byste je alespoň trochu znát. No, a teď si představte, že jsou oba dva vynervovaní, absolutně ve stresu, a vy je zavřete do té místnosti, kde jim jde o život. Jestliže oba dva mají zhruba stejně vysoké sebevědomí, pustí se do řešení úkolu. Zkuste si to co nejpřesněji představit. Patrně se začnou dohadovat, chytat za slova, prostě takový ty "inteligentí kecy" plný spousty cizích výrazů, čísel, podivných slovních spojeních, alepoň dvou - tří neznámých, hodí se do toho zamotat i pár vzorců a rovnic, historických událostí a nakonec patrně zkusí vypočítat procento pravděpodobnosti týkající se toho, kdo má pravdu (tento autorův výčet mě doopravdy pobavil, škoda jen, že nedokážu citovat přesněji :)) je to prostě souboj, u kterého nikdo neví, o co tam vlastně jde (:D). A nebo ten další případ, beze slova začnou pracovat a všechno bude nesklutečně dokonalé.
No a proč o tom vlastně píšu, nemůžu se rozhodnout, jestli to může být pravda (ne ta soutěž, ale to, co z toho vyplývá - tzn., lidé s nadprůměrným IQ jsou si mnohdy až příliš podobní, proto si buď bezvýhradně rozumí, nebo spolu neustále soupeří a soutěží). Takže tentokrát by mě doopravdy zajimal váš názor. Nebo se z toho zblázním :D!

Demence?

10. prosince 2007 v 11:36 | Kraella |  Jiná stejná mysl
hehe :D

KoRn - Souvenir

9. prosince 2007 v 17:15 Z hlubin metalu
Staří dobří korni.... proč takoví prostě nemohli zůstat? Všechno se mění. Jo, to vím. Ale nějak si pořád nemůžu zvyknout na to, že něco pro mě tak.... tak prostě neměnnýho (taková konstanta mýho vesmíru :D) jako je styl jejich hudby, taky změnilo. Ne že by teď byli nějak moc "sladší". Jen měli zůstat takoví, jací vždycky byli. Zkuste srovnat třeba Blind s čímkoliv z toho novýho alba Untitled. Nechci říkat že je Amy Lee zkazila, ale....

"Nesuďte, a nebudete souzeni."

3. prosince 2007 v 16:07 | Kraella |  Jiná stejná mysl
Nad tímhle se prostě nedá nepřemýšlet:
Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno.

(...)
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ?
Jak můžeš říci svému bratru: 'Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku', a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
(Lukáš 6, patrně verše 35-44)

Garfield

1. prosince 2007 v 18:09 | Kraella |  Život - všechno a nic
Hehe :D... nevím čím to je, ale vyjádření jisté osoby, že připomínám vypasenou kočku jménem Garfield vůbec nevadilo :).